Hasiči Dobranov

PA200166.JPG
1983
1983
1985
1985
2005
2005
2008
2008
2009
2009
2010 Povodně
2010 Povodně



Osobnosti, kteří byli zásadním přínosem pro sbor v Dobranově.
starosta

starosta

Josef Hercok činný 1945 - 1965
velitel

velitel

Václav Morc činný 1945 - 1965
starosta

starosta

strojník Miroslav Pták činný 1982 - 1989
Garážmistr

Garážmistr

, strojník, zástupce velitele Rákosník Milan činný 1982-2009
starosta

starosta

Jiří Pertl činný 1991-1994 / 1998-2002
starosta

starosta

Vladimír Jelínek činný 2002 -

Historie obce a Sboru dobrovolných hasičů

 

Dobranov byl důležitým a lidnatým sídlištěm připomínaným již roku 1452. V té době zde byl filiální kostel patřící k České Lípě, avšak již roku 1392 byla v Dobranově zřízena samostatná fara. Svou historií a vývojem je jednou z nejdůležitějších obcí v okolí České Lípy, ale historicky s ní nikdy nesplynula.

 Leží na státní silnici Česká Lípa - Zákupy, 4 km na východ od České Lípy. Celkový ráz osídlení upozorňuje na charakteristiku kolonizace ve 14. století. Obec vyrostla podél Ronovského potoka, dnes Dobranovského.

 Kdysi tato obec byla obklopena rybníky, z nichž zůstal jen jeden, dříve nazývaný „Ženský" nyní „Panin" rybník, obklopený téměř třemi hektary lesa pod Židovským vrchem (325 m), původně zvaný Izraelský podle jména dávného majitele. Ještě v roce 1930 zde stála 400. let stará borovice. Pravděpodobně vzala za své v době okupace. 

Název obce je trochu nejasný. Faktem je, že nepříliš daleko od sebe jsou dvě vesnice stejného jména, v němčině Dobern. První z nich je u Benešova n. Ploučnicí, dnes Dobrná. Označení by mohlo pocházet od osobního jména Tobias, Tober.

Ve 14. a 15. století patřil Berkům z Dubé, kteří jej zřejmě jako letní statek propůjčovali drobným šlechticům. V polovině 15. století držel Dobranov také Mikeš Pancíř ze Smojna, pán na hradu Sloupu. Po něm následovala řada drobných majitelů, snad berkovských manů.

Jméno Dobranova nesli i členové vladycké rodiny - Dobranovští z Dobranova. První zmínka je o Václavu Dobranovském, který žil v letech 1534 až 1572. Jeho náhrobek je v levé straně kostelní lodi. Dobranovští měli svůj erb vycházející ze zemědělské charakteristiky obce, který byl použit do znaku SDH Dobranov .

V 1. třetině 16. století získal  Dobranov Zdislav Berka z Dubé, majitel zákupského panství, jehož se Dobranov stal od té doby nedílnou součástí. Po třech kaplanských letech v Zákupech se roku 1574 stal místním farářem Valentin Frumald, narozený roku 1547 a vedl zdejší správu plných 36 let. Za svou horlivost byl jmenován proboštem u kostela Máří Magdalény v České Lípě. Díky pamětní knize, kterou vedl a jež se dochovala, se stal významnou osobností kulturních i politických dějin zdejšího kraje na přelomu 16. a 17. století. Místní kostel zasvěcený sv. Jiří byl za Frumalda přestavěn po vzoru Křížového kostela v České Lpě. Svou nynější barokní podobu získal kolem roku 1700. Dobranov a okolí v letech 1599 až 1680 trpělo morem. V roce 1599 až na tři lidi celá vesnice vymřela.

Zákupská větev Berků z Dubé držela panství do roku 1612, kdy bylo pro zadluženost prodáno Janovi Novohradskému z Kolovrat. Již roku 1632 změnilo panství majitele podruhé. Z dědictví Zbyňka Novohradského z Kolovrat získal panství sňatkem Jindřich Julius kníže Sasko - Lauenburský. Tento rod vlastnil panství až do roku 1741, kdy se na čas stalo majetkem bavorského vévody. Bylo mu však zkonfiskováno a stalo se zbožím císařským. Původními obyvateli obce byli slované, kteří se snažili po přistěhování němců ještě po dlouhá léta udržet své pozice. Dobranov se stal v 16. století střediskem západní části zákupského panství. Zásluhou faráře Valentina  Frumalda byla zřízena farní škola, do jejíhož obvodu patřily vesnice Písečná, Bukovany, Svojkov, Plesa, Malý Bor, Starý Šidlov a Vlčí Důl. Valentin Frumald byl významnou osobností, jeho zásluhou se udrželo v Dobranově katolické náboženství v době, kdy všude získávali převahu protestanti. 

V období před třicetiletou válkou byl Dobranov zemědělskou vesnicí. Řemeslné výrobě asi bránilo v rozvoji blízké sousedství Zákup, kde existovali řemeslnické cechy. Za třicetileté války byla vesnice popleněna táhnoucími vojsky, ať již armádami proti Habsburské koalice nebo vlastními oddíly. Když získala panství roku 1682 nová vrchnost, knížata Sasko - Lauenburští, tvrdě vyžadovala plnění všech poddanských povinností bez ohledu na zpustlá hospodářství svých poddaných. Proto 17. století bylo ve znamení menších, na panství omezených vzpour a povstání. Roku 1850 po správní reformě se Dobranov stal s počtem obyvatel 530 součástí soudního a politického okresu Česká Lípa.

 Po hospodářské stránce byl Dobranov zemědělskou obcí s výnosným ovocnářstvím. Dobranovská škola která od roku 1860 sídlila v nové budově, byla trojtřídní a do jejího obvodu patřila ještě Písečná, Vlčí Důl a Vítkov. Po roce 1860 byli Dobranovští řemeslníci začleněni do řemeslnického společenstva v České Lípě.

V roce 1878 zakládá obec dobrovolný hasičský sbor po vzoru zákupských hasičů z roku 1850. Menší část obyvatelstva dojížděla za prací do českolipských továren a po roce 1898 sociálně slabší obyvatelé do cihelny ve Staré Lípě. Dobranov těžil také ze své polohy na českolipsko-zákupské státní silnici.V 80. letech 19. století byla postavena také okresní silnice Dobranov - Pihel.V Téže době byla uvedena do provozu železnice Česká Lípa - Mimoň, která procházela přes území Dobranova s počtem obyvatel 489. Obec měla svoji železniční stanici a v blízkosti byla i zastávka Vítkov (dnes Vlčí Důl). Dalším významným počinem pro lepší spojení se světem bylo zřízení pošty v Dobranově v roce 1904. Na začátku 20. století měla obec 548 obyvatel z toho 32 sedláků a 11 chalupníků. Největší sedlák měl výměru polí 46 ha. Během 19. století zmizelo z obce pěstování chmele i vína, zato se zvětšila plocha věnovaná různým ovocným stromům. Ovoce se prodávalo částečně na českolipském trhu, ale větší díl byl věnován na zpracování pro výrobu destilátů a ovocných vín. Blízkost většího města podporovala rozvoj dobytkářství včetně výkrmu vepřů a kuřat. Drobní rolníci dováželi denně do České Lípy mléko, vajíčka máslo a na trzích prodávali zejména kuřata.

Zemědělský charakter obce se odrážel ve spolkovém životě. Kromě hasičů a obligátních veteránů zde pracovalo několik zemědělských svépomocných spolků, jako zemědělsko - lesnické Kasino a spolek pro nucené porážky. Dalšími spolky v obci byl spořitelní a záložní spolek, školní podpůrný spolek, hudební a pěvecký spolek a vodní družstvo.

Spolek válečných veteránů zde po první světové válce vybudoval památník padlým v obou světových válkách (v roce 1950 byl přeměněn na památník ruské Říjnové revoluce a v devadesátých letech 20. století byl přebudován na památník padlých).

První světová válka se obce nedotkla přímo, přesto ji hospodářsky a sociálně postihla. Zásobovací potíže přes všechna zákonná opatření postihly široké masy obyvatelstva. Nejen v průmyslu, ale i v zemědělství byl nedostatek pracovních sil. Po vzniku ČSR byl vývoj v severních Čechách komplikován vznikem tzv. provinale Deutschböhmen, vyhlášené německými separatisty. Proti tomuto novému útvaru bylo za potřebí vojenského zákroku čs. armády. Ve 20. letech 20. století se poměry opět stabilizovaly - v obci byl čilý společenský a sportovní ruch. Osvětovou činnost intenzivně provozoval německý kulturní svaz, který vznikl již před 1. světovou válkou, ovšem v období 1914 - 1918 nevyvíjel takřka žádnou činnost. 3. června 1928 slaví Freiwillige feuerwehr Dobern 50. výročí založení sboru. Ke zhoršení hospodářských poměrů v obci došlo po roce 1930, kdy se projevily příznaky hospodářské krize. V roce 1930 zde žilo 525 obyvatel, z toho 6 Čechů, 511 Němců a 8 jiné národnosti. Během 2. světové války bylo mnoho archiválií zničeno nebo zřejmě skončilo ve sběru, neboť místní učitel našel ve sběru důležité dokumenty, které jsou uloženy v okresním archívu.

 

 Po osvobození Československa sovětskou armádou v roce 1945 měla obec 600 obyvatel (Němci) a 122 domů. V Dobranově byla ustanovena správní komise, která měla za úkol vytvořit podmínky pro založení MNV a do jeho ustanovení řídit obec a provádět odsun Němců. Dále osídlovat obec obyvateli české a slovenské národnosti. Prvním předsedou MNV se stal v červnu 1945 Josef Holaj č.p. 54, jediný zde žijící Čech. V červenci zde bylo již 50% Čechů a Slováků a v srpnu 1945 byla v obci založena místní organizace KSČ, v čele s prvním předsedou rolníkem Josefem Vlčkem, který se stal zároveň i prvním českým velitelem Sboru Dobrovolných Hasičů.

 Při dosídlování obce Dobranov přicházeli noví obyvatelé, mezi kterými bylo několik občanů, kteří ve vnitrozemí byli členy dobrovolných hasičských sborů a ochotně se ujali úkolu založit a obnovit hasičskou činnost sloužící k ochraně majetku a zdraví spoluobčanů před živelným nepřítelem, jakým je požár. Dobrovolný hasičský sbor se začal budovat pod heslem „Bližnímu ku pomoci." Nelze opomenout některá jména zakládajících členů a členek dobrovolného sboru. Jsou to především (dříve bratři a sestry): Josef Hercok - starosta, později předseda okresního výboru Svazu požární ochrany v České Lípě, Josef Vlček, Václav Morc - velitelé sboru, František Černý - strojník, Rudolf Horák - kronikář, František Poštolka, Květoslava Dřízhalová, Štěpánka Rákosníková, Věra Kuthanová a další, kteří již nejsou mezi námi.

Patří jim úcta a poděkování za započaté dílo na úseku dobrovolné práce v požární ochraně. Za to, že věnovali svůj volný čas této činnosti.

 V této době hasičský sbor čítal celkem 20 aktivních členek a členů. Ve své výzbroji a výstroji měl k dispozici pro hašení požárů přenosnou motorovou stříkačku německé výroby typu PS 8 DKV a 2 ruční vozové 4kolové stříkačky, které byli roku 1959 vyřazeny a nahradil je speciální požární automobil značky Ford V 8 od r. 1956 do r. 1960, dále 10 ochranných oděvů, 22 přileb, žebříky vysunovací, hákový, nosítka, 1 dýchací přístroj včetně ručního nářadí - sekery, krumpáče, lopaty na hašení lesních požárů apod. Hasičská technika a věcné prostředky musely být pravidelně ošetřeny a udržovány v akceschopném stavu a to v hasičské zbrojnici naproti kostela, která byla vybudována ze stání pro pohřební kočár.

 Příkladem toho je účast na hašení a likvidaci lesního požáru na Bezdězu v roce 1947, kdy od jiskry z lokomotivy bylo požárem zachváceno 360 hektarů lesního porostu. Dodnes se této lokalitě říká „Spáleniště".

Tehdejší velitel, vycházející z vlastních zkušeností a dostupné literatury, začal s pravidelným školením a výcvikem mužského ale i ženského družstva.

V padesátých letech se začala celostátně aktivizovat a pořádat hasičská soutěž družstev mužů a žen. Hlavními disciplínami byly - požární útok s překážkami, štafeta 4 x 100 metrů a teorie.

V této souvislosti nutno připomenout, že v roce 1953 byl schválen nový zákon č. 35/1953 Sb., o státním požárním dozoru a požární ochraně a vládní nařízení č. 95/1953 Sb., o organizaci požární ochrany. Což má úzkou souvislost s organizováním soutěží celostátního významu.

V roce 1957 se družstvo mužů a žen zúčastnilo soutěže na Sychrově a muži získali 1. místo. Obdobně tomu bylo v roce 1958 v Liberci, kde se družstvo mužů umístilo na 2. a družstvo žen na 3. místě. Byl to bezesporu úspěch, za kterým se skrývala úporná dřina. V roce 1956 velitel sboru Václav Morc založil žáky mladých hasičů a o 2 roky později se 10 nejlepších žáků obléklo do požárních uniforem.

V roce 1960 čítá sbor 40 členů.

Nemalým podílem přispěl hasičský sbor při hašení častých požárů zemědělských usedlostí, venkovských obydlí a ne málo požárů lesních lokalit.

Dalším příkladem je účast na likvidaci požáru Zámečku na Svojkově v roce 1957, který sloužil jako útulek pro důchodce. V letním období hasiči pomáhali při zavlažování polních kultur pomocí požární techniky. 1963 až 1967 sbor používal Škodu 150 valník s plachtou.

Žádná práce se neobejde bez potíží, překážek a mnohdy i bez zlé vůle. Tak tomu bylo v r. 1962 až 1970 i v našem sboru v důsledku generačních problémů. Tím se stalo, že činnost sboru organizačně i technicky počala stagnovat. V roce 1965 byl zvolen nový velitel sboru Zdeněk Vokál. Starší členové a funkcionáři odcházeli ze svých postů, ale nebyli nahrazeni mladou krví. I přes různá jednání ze strany vyššího orgánu, jak dobrovolného tak profesionálního, se nepodařilo aktivní činnost zachovat.

Požární zbrojnice byla ve velmi špatném stavu.  MNV nebyl schopen oprav a vybavení zbrojnice, a tak proběhlo jednání s Velkovýkrmnou Mimoň, která postavila vlastní družstvo PO, neboť v obci má největší poměr svých hospodářství a majetku.

V roce 1971 OV SPO v České Lípě zrušil dobrovolnou ZO SPO pro neplacení členských příspěvků a neplnění úkolů ukládaných orgánem OV SPO. V roce 1975 členové přemístili zbytky požárního materiálu do přístavby, která je součástí požární zbrojnice. Prostory se uvolnily pro užívání klubovny SSM, která neměla v obci zázemí pro svůj rozvoj.

V roce 1981 proběhla změna v oblasti státní správy, kdy došlo k integraci obce do správního celku pod město Česká Lípa.

Předěl tomu nastal počátkem 80. let. V roce 1982, tehdy z vlastní iniciativy na platformu požární ochrany, nastoupila mladá a nadšená generace. Podle „Stanov" Svazu byl zvolen nový výbor základní organizace svazu a za předsedu byl zvolen Miroslav Pták. V souladu s právním ustanovením zákona č. 18/1958 Sb., o jednotkách PO, ustaven dobrovolný veřejný požární sbor (DVPS), jehož velitelem byl ustanoven Jiří Šámal.

Především to byli členové: Miroslav Pták - předseda, Jiří Šámal - velitel, Jindřich Dřízhal - zástupce velitele, Milan Rákosník - MTZ, Miroslav Bukač - revizor, a z žen - Marie Dřízhalová - hospodář, Václava Dřízhalová - referent, Květa Rákosníková  -kronikářka, Irena Ptáková  - referent, a další mladí lidé, celkem 25 členů. Někteří z nich bývali v žákovském požárnickém družstvu.

 Jako požární zbrojnice sboru sloužila bývalá kovárna ve středu obce, kterou jsme svépomocí opravili, aby částečně splnila podmínky pro uložení požární techniky a prostředků PO. Tehdejší inspekce požární ochrany ONV Česká Lípa poskytla pomoc přidělením nákladního automobilu značky ROBUR - valník a přenosné motorové stříkačky PPS 12 převodem městskému národnímu výboru Česká Lípa.

Sbor pracuje nejen v požární ochraně, ale zapojil se i  do kulturního dění v obci, a to zejména pořádáním požárnických plesů, MDD a kladením věnců při oslavách osvobození naší vlasti sovětskou armádou (květen 1945). V této oblasti jsme pracovali až do 90. let.

V požární ochraně přibyly výjezdy požární jednotky, ale také mnohem více práce na požární technice, výstroji a výzbroji. Protože zázemí je katastrofální, získal náš sbor v roce 1989 zpět naši hasičskou zbrojnici, kde roku 1993 započala nová výstavba hasičské garáže, která nám byla předána v r. 1994 k užívání. V r. 1985 byli Václav Urban, Miroslav Pták a Milan Rákosník vyznamenáni čestným uznáním MNV v České Lípě za obětavou práci v požární ochraně.

Po 30. letech organizace opět založila kolektiv mladých požárníků pod vedením Dany Urbanové, které trénovala v požárním sportu a připravovala na práci v požární jednotce. To se povedlo pouze u 2 dětí: Milana Rákosníka ml. a Romana Morce.

Protože naše jednotka vyjíždí nejvíce k lesním požárům, převedli Technické služby Česká Lípa v r. 1987 cisternový vůz Škoda 706 AKV, který měli připravený ke zrušení. Tento vůz jsme převzali s tím, že si veškerou opravu provedli sami. V r. 1989 nás opouští Robur a o 2 roky později nám Požární Útvar Česká Lípa přiděluje IFU W 50, která pojme jednotku o 9 lidech. V 80 letech nás opustili Václav Morc - 1. český velitel sboru a Jindřicha Božíková -zaklád. členka. Během těchto 10. let zasahovala jednotka u 45 událostí, např. požár továrny Retex, požár lesa v Bělé pod Bezdězem (zásah 2 dny), požár sušárny nábytkových hranolů v TON Mimoň, povodeň v Dobranově (2 dny), výbuch plynu v Dubické ulici v České Lípě (3 dny). K těmto událostem vyjížděla jednotka pod velením Miroslava Ptáka, který pracoval ve funkci velitele 4 roky, v r. 1987 ho vystřídal Jindřich Dřízhal, a to na celých 14 let . V roce 1994 byla postavena nová hasičská zbrojnice na místě stávající staré zástavby.

Po převratu v r. 1989 přišlo mnoho změn, a to ze základní organizace Svazu požární ochrany (ZO SPO) na Sbor dobrovolných hasičů (SDH), Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezka (SH ČMS). Bohužel opět přišli problémy, a to v rámci privatizace, kde mnoho členů muselo opustit své domovy,  přestěhovat se do jiných míst a tím ukončit členství. I těmto lidem patří poděkování za dobře odvedenou práci (manželům Ptákovým, Vlastimilu Horákovi, Daně Urbanové a manželům Buriánkovým, manželům Bukačovým). Členská základna čítala 50. členů.

 V letech 1990 - 1994 v období květnových státních oslav a uctění památky sv. Floriána - patrona hasičů, pod záštitou bývalého aktivu okrsku Česká Lípa za vedení mjr. Jelínka a jeho organizační pomoci, sbor uspořádal pět velmi vydařených ročníků Hasičských dnů. Cílem těchto dnů bylo ukázat veřejnosti historickou techniku požární ochrany, zájmovou činnost mladých hasičů, odborný výcvik družstev mužů a žen a ukázky práce s novou požární technikou při hašení hořícího automobilu. Při tom nám poskytoval pomoc i požární útvar okresu Česká Lípa. V 90. letech jsme se rozloučili s posledními zakládající členy českého sboru:

Štěpánkou Rákosníkovou, Květoslavou Dřízhalovou, Věrou Kuthanovou, Františkem Poštolkou.  V r. 1999 jsme z prostředků města zakoupili hasičskou cisternu

CAS 25 RTHP, která se stala prvním zásahovým vozem ve Sboru a plně se zapojila do událostí, kterých bylo v letech 1990 - 1999  66.

Požár v Chotovicích na kravíně, kde uhořel hasič Karel Vacek - velitel požárního útvaru v České Lípě,  13 požárů lesa, požár fabriky Fehrer Č. L.

Rok 2000 pro nás začal velmi dobře, neboť se konečně započalo s pracemi na hasičské klubovně. Byla zde zavedena voda a provedena oprava podlahy a střešní krytiny, proběhla rekonstrukce kulturního sálu, který jsme používali k hasičským plesům.  Bohužel zanedlouho na to nastala krize, kde došlo k rozporům a své členství ukončilo 10 členů. Na funkci velitele nastoupil Hynek Hnídek a ve funkci starosty se vystřídal Jiří Pertl s Vladimírem Jelínkem, který po 13 letech opět zakládá ml. hasiče. Bohužel ze zdravotních důvodů předal kolektiv Milanu Rákosníkovi ml., kterému se podařilo 2x reprezentovat  na krajském kole  a 1 na mistrovství ČR v soutěži „Plamen". Spolu z dalšími vedoucí Zdeňkou Hnídkovu a Janou Rákosníkovou se podařilo kolektiv ml. hasičů rozšířit na 18 členů. Tímto se daří plnit dlouhodobý úkol a vychovávat nové členy pro výjezdovou jednotku. V roce 2002 město Česká Lípa na žádost pana Rákosníka jakož to MTZ sboru zakoupila cisternu CAS 32 Tatra 138.  Nahradila cisternu Škoda 706 AKV, která po jízdních vlastnostech nevyhovovala při lesních požárech. Jednotka se podílela na velkém požárním cvičení v dálkové dopravě vody na Hradčanech, kde byl vytvořen světový rekord. Toto cvičení bylo dobrou přípravou při 100letých záplavách, které postihly Českou republiku v roce 2002. V tomto roce byl zakoupen nafukovací raft s motorem a jednotka byla vyslána na 7 dní k likvidaci následků největší povodně od roku 1845 v Čechách do Kralup n. Vltavou a Starých Ouholic. Jelikož sbor vlastní zastaralou přenosnou stříkačku bylo požádáno město Česká Lípa v roce 2006 o zakoupení nového stroje a to PS 16 Tohatsu,  vinikal nízkou hmotností  96 kg a vysokým výkonem. V roce 2007 započaly stavební práce na bourání staré klubovny a přípravné práce na novou stavbu, kde se podíleli velkou měrou členové sboru.

Sbor čítá 38 členů z toho 18 dětí. V letech 2000 až 2008 jednotka zasahovala u 87 událostí.

Např. požár rodinného domu v Písečné, záplavy ČR 2002, požár Zámku Zahrádky, požár zábavního centra „Centrál" Česká Lípa, požár stodoly v Oslovicích (úhyn chovného skotu), vichřice Emma.

Roku 2008 byl zvolen nový starosta SDH Rákosník Milan ml., který začal pracovat na historii sboru a  výročních oslavách 130. let od založení sboru. Při této příležitosti byl předán sboru dopravní automobil Volkswagen Caravelle a nový historický prapor jako poděkování Města Česká Lípa za dlouholetou dobrovolnou činnost pro Město a tradici v obci Dobranov.

Bohužel i tohoto roku došlo ke generační obměně členů sboru. Organizaci opustili dlouholetí členové a funkcionáři sboru. Starosta Jiří Pertl, a jednatelka Rákosnková Květoslava, která psala kroniku celých 20 let  a zasloužila se tak o 1. dochovanou hasičskou kroniku v Dobranově a v neposlední řadě ten největší hasič Rákosník Milan, který pracoval ve funkci: velitel družstva, MTZ, strojník a to 23 let.

2009 i tohoto roku došlo ke změnám , z  funce odešel i velitel sboru Hnídek Hynek, který byl zvolen do funkce starosty SDH a velitelem sboru byl zvolen Rákosník Milan ml.

Byl zakoupen přívěs za dopravní automobil. Tento přívěs sloužil k převozu lodi a přenosné stříkačky Tohatsu. Město Česká Lípa získala z projektu Cíl 3 pro náš sbor novou cisternu CAS 20 T815 Ternno. Technické požadavky vozu připravil Rákosník Milan st., který tímto předal své dlouholeté zkušenosti mladší generaci dobranovských hasičů.

Rok 2010 začal šťastně, počátkem roku byla naše jednotka přeřazena z JPO V. do JPO III a v dubnu převzala slavnostně od zástupců města Česká Lípa novou cisternu CAS 20 Tatra 815. Nešťastný konec roku završila 100letá povodeň 2010, kdy bylo zasaženo 25 domů obce Dobranov. Po povodních byl prodán CAS 25 RTHP.

2011 organizace obnovuje tradici Pálení čarodějnic a Kácení Máje. Jednotka je vybavena obleky do vody.

 

   Zpracoval: Rákosník Milan ml. v té době starosta SDH Dobranov

  Kronikářky: Květoslava Rákosníková

                     Jana Rákosníková
Sbor dobrovolných hasičů Dobranov děkuje za vaší návštěvu
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one